říká kadeřník Jiří Hrabal o přání svých klientek a klientů.
Velmi rádi vám přinášíme rozhovory se zajímavými kadeřníky a ani toto setkání není výjimkou. Mladý talentovaný kadeřník Jiří Hrabal mě zaujal na Instagramu, jeho prezentace je skvělá, má dobré nápady a zdravé sebevědomí. Povídali jsme si o práci, minulosti i budoucnosti a kromě toho jsme si pro vás připravili i malý výlet do světa sociálních sítí.
Jaký tedy je Jiří Hrabal, kadeřník, který podle svých slov miluje odvážně klientky, baleáž a Instagram?
—- Kdo je Jiří Hrabal? —
Jiří Hrabal, narodil se v Přerově, vystudoval tamní střední odborné učiliště v oboru kadeřník. Po škole odešel do Prahy, kde pracoval v několik různých salonech a získával zkušenosti. Nyní pracuje v salonu v centru, fotí vlasové kolekce, pracuje jako školitel pro značku profesionální vlasové kosmetiky a spolupracuje s fotografy a různými časopisy.
—-
Když se podívám k tobě na Instagram, tak tam máš opravdu pestrou přehlídku, ale jedno je spojuje, hodně přirozené tóny, highlighty, baleáže… Je to to nejčastější, co teď děláš?
Rozhodně! Na jedné straně se v tom cítím nejlépe, je to určitě moje silná parketa a miluji baleáže a jejich co nejpřirozenější podobu. Na druhou stranu mě vyhledávají přesně ty typy klientek, které dávám na své stránky. Pokud tam dám růžovou, mám hodně poptávek na růžovou barvu, pokud dám krátkovlasou blondýnku, vím, že po takovém účesu bude velká poptávka.
Instagram je evidentně velkou inspirací i pro klienty, nejen pro kadeřníky…
Osobně vnímám, že zejména klientky se hodně dívají, hledají si novou barvu, ale i třeba nové postupy, koukají na videa a inspirují se. Není to tak, že by pak přišly do salónů a ukázaly mi video, jak to přesně chtějí, ale spíš se jim líbí ten výsledek, tak spolu probereme, kam jsme schopni se dostat a jak to bude vypadat.
A co nové trendy?
To je rychlost, že? Na jedné straně světa přijdou s novými trendy a druhý den už to ví i na druhém konci světa a kolo inspirace se roztáčí a jedeme na novo. Osobně spíš vnímám, že trendy třeba v barvách se neustále točí dokola, jen technika se mění. Za mě je nejlepší, pokud se s klientkou dohodneme na něčem, co jí sluší, v čem se cítí sama sebou a nenásledujeme slepě trendy.
Vezmi si například trend #greyhair… Z toho jsem byl tedy docela nešťastný, protože bez ohledu na cokoli, takovou šedou si nemůže dovolit jen tak někdo. Pokud je to mladá holka, tak ok, ale potřebuje se opravdu výrazněji nalíčit, aby takové vlasy tzv. vynosila, jinak z ní bude skutečná šedá myška. A některé klientky si to nedaly úplně vymluvit, ale vyzkoušeli jsme to a při dalším barvení už jsme šli do více přirozené barvy. Teď jsem docela nadšený, tyto letní béžové, sun kissed blond či teplejší hnědé, to je jsou barvy, co sluší téměř každému, je najít ten správný odstín.
Což mě přivádí hned k další otázce. Děláš konzultace s klientkami ohledně barvy? Snažíš se třeba vymluvit nevhodnou barvu, když třeba ukáže na fotku a je rozhodnutá, že toto je to ono, s čím dnes od tebe odejde?
Dělám, protože bez konzultací to nejde, a to ani když se jedná o stálou klientku. Já stále přibírám nové klienty a s nimi je takový ten úvodní rozhovor o to důležitější, že přichází s minulostí vepsanou ve vlasech a musíme se dobrat nějakého počátku, probrat historii vlasů a rozhodnout se, kterým směrem půjdeme.
A co se týče toho vymlouvání či přemlouvání, tak ano, mám takovou nevýhodu (nebo je to možná výhoda?), že dřív mluvím, než myslím a kolikrát jim řeknu svůj názor, hodně bez obalu. Špatný odstín, suchý vlas, zničené, nevhodný střih… nedaří se mi to zabalit do hezkých řečí a klientky to berou! Málokdy jim to totiž někdo takhle na férovku řekne a kdo jiný by jim to měl naservírovat, než kadeřník/odborník? Kamarádka je opatrná, ta jen tak krouží kolem…
Někdy se samozřejmě stane, že klientka trvá na svém, tak se snažím co nejvíc přiblížit její představě, ale předem ji upozorním, že si myslím, že jí to nebude úplně sedět a že bych to příště směřoval spíše např. do teplejších odstínů béžové či do přirozenějších… Taky mi v tom pomáhá aplikace v mobilu – vyfotím si ji a pomocí barvy jen přebarvím vlasy, aby si uměla představit, jak to bude vypadat přímo na ní. Používám to mnohem raději, než takové ty barevné proužky barvy, ten je prostě malý a nemá ten efekt.
Říkáš, že jsi stále otevřený novým klientkám, i když máš hodně nabitý kalendář a momentálně máš delší objednací lhůty.
Nová klientka je pro mě inspirace, motivaci, nový vítr do plachet… a že já ty nové mám většinou hodně náročné. Ani ne tak na požadavky, jako spíš na historii vlasu. Rozdělil bych je do takových tří skupin – jedna má na hlavně milion odstínů, domácí barvení, tu a tam nějaká profi barva, druhá má hodně zničené vlasy a většinou bohužel zásahem jiného kadeřníka, nebo zkažené domácím barvením do takové míry, že se člověku chce až plakat, no a třetí skupina, tak spadají klientky, které mají určitou představu, kterou jim ale nikdo nechce splnit.
Hodně nových klientek mi chodí v podstatě zoufalých, protože chodí od kadeřníka ke kadeřníkovi a všude jim řeknou, že to nejde nebo že to prostě neudělají. Do určité míry to chápu, některé ty vlasy jsou v opravdu špatném stavu a další zesvětlení by znamenalo, že se to pak dá vzít jen strojkem. Jenže taková klientka bude tak dlouho hledat kadeřníka, až jí to nějaký udělá, nebo si to v nejhorším případě udělá doma sama a výsledek bude všelijaký. Proč bych jí to neměl udělat já? Jsem odborník, pustím se do všeho, nedokážu sice udělat zázraky, bude to stát čas i peníze, ale já vím, že bude mít dobré vlasy, protože jim věnuji tu odpovídající péči. Když každý řekne ne, tak já jí řeknu ano.
Rozhodně je lepší splnit klienta přání kvalitně a vědět, že to sice bude trvat déle, ale k výsledku se dostaneme a se skvělými vlasy, než ji poslat pryč. Nakonec se někdo najde, kdo to udělá, ale jak, že?
Opravdu si troufneš na všechno?
Jsem k nim upřímný, to je základ. Když mi přijde klientka s opravdu zničenými blond vlasy, že chce být ještě světlejší a já vidím, že ty konce sotva drží pohromadě, tak se zachovám fér. Vysvětlím, že tohle se samo nespraví, to nejhorší se musí ustřihnout a zbytek se musí opečovávat, nechat pomalu odrůst a neprovádět žádné vylomeniny. Pokud vidím, že by to šlo, tak to třeba o kousíček zesvětlím, ale stojím si za svým a vysvětluji, vysvětluji, vysvětluji, nastíním budoucnost a jak se dostaneme k požadovanému výsledku. Domluvíme se na ceně a fascinuje mě, když mi řeknou, že je to pomalu levnější, že kolik dali za ten chemlon, co teď mají na hlavě… a to jsou chvíle, kdy jsem z toho nešťastný já.
Každou novou klientku upozorním, že se musíme zaměřit na vyčistění vlasu od nánosů starých barev či nevhodných přípravků. Je to stejné jako když někdo maluje, také nemůže malovat na špinavé plátno, pak by ten výsledek nebyl hezký.
A slyší na to?
Většinou ano, ony nakonec dají na mě… Už od začátku jim řeknu, že jim samozřejmě mohu toto udělat, ale nebude to hezké, bude se to vymývat, rychle to vyvane… Možná nám to trvá déle se sladit, ale výsledek pak stojí za to!
Jsi do toho hodně ponořený…
Práce kadeřníka není ani tak práce, jako poslání… zní to možná blbě, ale myslím si, že zrovna do tohoto řemesla musí být člověk fakt ponořený, žít tím… nejde k tomu přistupovat tak, že to teď nějak naplácám a hlavně, ať už to mám za sebou. Kadeřník má moc během půl hodiny zničit sebevědomí jednoho člověka na několik dlouhých měsíců, měl by ke své práci přistupovat zodpovědně a s rozmyslem. On je ten odborník a má být tím garantem výsledku.
Někdy to je samozřejmě trochu náročné, protože klientky neříkají kompletní historii svých vlasů, nedojde jim, že i to, čím se barvily před třemi lety, je pro nás kadeřníky důležité. Proto důkladná konzultace, zkouška barvy, nebát se v případě pochybností vytáhnout barevnici, to není selhání, to je profesionální přístup.
Kolik máš tak klientů denně?
Tak tři až sedm, podle náročnosti toho, co plánujeme. Baleáže dělám metodou painting, hodně si to vykresluji, to mi trvá tak 2,5 hodiny. Pokud si potřebuji ještě víc hrát, dělám takové to jemňoučké letní vyšisování nebo naopak hodně kontrastní věci, tak tomu tak ty 3,5 hodiny dám. Zrovna u těch baleáží je skvělé, že některým klientkám ji dělám jednou za půl roku, za rok… pokud nemá šedivé vlasy, odrůstá to tak krásně přirozeně, že to častěji ani není potřeba.
Pracuji čtyři dny v týdnu, ale zase každý den určitě 10 hodin. Pátek jsem si vyhradil na své vzdělávání, trénuji styling, styly barvení, zkouším si nové věci. Začal jsem hodně fotit a tak potřebuji být rychlejší a časově flexibilnější, není tam tolik času, jak když si hraju pro sebe a musím jet na jistotu…
Nafotil jsi novou kolekci, není to sice první, ale přijde mi, že je to první velká, taková dospělá…
Vlastně asi máš pravdu. Bylo to docela těžké, měl jsem jen takovou povšechnou představu, jak by to mělo celé vypadat, ale až do poslední chvíle jsem byl i sám napnutý, jak to klapne. Vždy si v hlavě určím styl, naplánuji pár vizí, udělám si moodboard, kam dám všechno, co miluju, co chci… a nakonec je to všechno úplně jinak. Naštěstí Petr je v tomhle skvělý, pomáhal mi poukazovat na drobné nedostatky, protože se na to dívá z úplně jiného úhlu než já. On vnímá finální produkty skrz hledáček svého foťáku a já vnímám tu cestu, občas bylo vidět, že mi třeba i trošku nevěří, ale nakonec jsme se sladili a celá kolekce vypadá dokonale.
Školíš, pracuješ v salonu, češeš pro fotografy, nafotil jsi kolekci a ještě stíháš postovat pravidelně na Instagram. Co z toho je tvoje nejoblíbenější?
Jsem hlavně kadeřník, který svoji práci miluje a miluje výzvy.
Na začátku jsme se bavili o Instagramu, můžeš prozradit, co pro tebe jako pro kadeřníka znamená a nějaké své triky?
Fotka prodává, Instagram je v současné době pro kadeřníky rozhodně lepší, než Facebook. Proč? Nemusíte hledat, přepínat se, práci kadeřníka prodávají hezké fotky reálných klientů.
Snažím se každý den přidávat příběhy, stories, na svůj účet a přibližně jednou na týden (někdy i za delší dobu), vkládám i příspěvky na svou stránku. Fotím si každou klientku, mám v salonu bílou stěnu a ledkové kruhové světlo. Tím mám jistotu, že budou fotky jednotné. Oblíbil jsem si dávat od jednoho střihu tři fotky nebo mám speciální aplikaci, která mi jednu fotku rozdělí na několik postů a pak to skvěle na stránce vypadá.
Také si rozděluji různé styly, abych nedával pořád to stejné. Může se mi stát, že dělám deset dní v kuse jen baleáž na přírodně vlasech ve stejném základu, nepřidám to tedy hned za sebou. Mám to nafocené v mobilu a počkám si na vhodnější chvíli.
Nepodceňujte sílu Instagramu, kolikrát se mi stalo, že mi přišla klientka a měla dokonce vyfocené moje stories a chtěla přesně to, i když jsem to neměl vystavené na stránkách. Je důležité, jak se prezentujete. Naučte se s ním pracovat, naučte se, že musíte dávat, abyste mohli dostávat. Sdílejte své tipy na úpravu vlasů, nové produkty, své účesy. Na stránku patří profesionální práce a do stories scény z běžného salónního života či z vašeho osobního.
Fotí se klientky v pohodě? Nemáš s tím problém?
Vůbec ne, vyfotím, lehce ji společně upravíme, aby byla klientka spokojená a je to. Někdo třeba nechce obličej, tak fotíme zezadu nebo ze strany, sklopí obličej tak, aby nebylo nic vidět. Chápou, že Instagram je moje výkladní skříň, kde prezentuji svou práci a většinou se také chtějí pochlubit tím, jaké nádherné vlasy mají, takže dostanou nejen službu, ale i hezkou fotku, dobře nasvícenou. Takže je to takové win-win.
Už mám na tebe jen pár otázek. Je něco, co bys poradil ostatním kadeřníkům?
Moje doporučení? Jsem na určitě na začátku své cesty, ale určitě bych zdůraznil vzdělávání. Vidím na školeních, že je potřeba víc koukat pod ruce a míň si zapisovat, víc trénovat, poprosit kamarádku a zkoušet. Nezůstat na jednom místě, nezpohodlnět, podívat se i jinam, vyzkoušet i jiné značky produktů.
A nezapomenout, že my kadeřníci nejsme taky všemocní a naší prioritou má být nejen super výsledek, ale hlavně zdravý vlas! Teď, za rok, za dva… takže se k vlasům chovat s respektem, naše evropské vlasy nepotřebují silné vyvíječe či peroxidy.
Co tvůj kadeřnický vzor?
Ty jo, asi největším vzorem je pro mě Eugene Souleiman a Josh Wood, to jsou páni kadeřníci.
A teď to otočme. Jakou rady jsi dostal ty na začátku?
Radu? To si nevzpomenu, ale úplně nejvíc mi na začátku pomohlo, že jsem si začal psát s Marty Tylem a on mi napsal, že se těší, až budu lepší než on. To byla obrovská motivace.
Už jsi lepší?
To si nemyslím, ale zrovna nedávno mi psal, že mám moc hezké práce a Instagram, to mě zahřálo u srdce.
Moc děkuji za rozhovor, bylo to skvělé a těším se na další tvoje práce a úspěchy.
Kolekce hair Jiří Hrabal, photo Petr Kurečka, make-up Kamila Brunias
